Lada Niva

Počítám, že tohle auto jsem viděl na fotce v roce 1983. V časopisu ABC vyšel tématický článek a taky papírová vystřihovánka. Dokonce si matně vzpomínám, že jsem se to možná pokoušel slepovat, ale  nedodělal jsem to.

Jako kluci jsme na to koukali jako na zjevení. Osobní terénní auta tenkrát neexistovala, tohle bylo snad první osobní terénní auto s pohonem 4x4 v socialistickém bloku. Taky to soudruzi v tisku řádně opěvovali., vnímal jsem to jako další příklad, jak socialistický průmysl v sepětí s vědeckým světovým názorem dohání a předhání prohnilý kapitalismus. O soudobých západních terénních autech jsem tenkrát nevěděl nic, znal jsem jen to, co bylo vidět na silnici.

Nivy také tenkrát vyhrály rallye Paříž-Dakkar, hodně se o tom mluvilo.

Nejsem žádný fanda do aut, nikdy jsem nebyl. Ale tohle ruské auto mě jako kluka uchvátilo. Bylo úplně diametrálně jinde, než všechny ty škodovky 120, trabanty a wartburgy, které jsme vídali na silnicích.

Teď čtu na Wikipedii, že to mělo spotřebu 11,4. To mi přijde dost slušné.

Nikdy jsem auta moc neřešil. Ale pokud jsem jako kluk snil o nějakém autě, tak to bylo tohleto.

Drhání

Všeobecný nedostatek dekorativních předmětů řešily české ženy v 80. letech všelijak. Jedním z módních trendů bylo drhání. Co je to drhání? Jednoduše řečeno tvorba tkanin vázáním ozdobných uzlů., jehož výsledkem je buď závěsná dekorace, nebo užitkový předmět (taška atd.). Každá "in" hospodyňka v 80. letech měla na zdi nějakou udrhanou dekoraci.

Drhalo se ze silného a tvrdého sisalového provazu, který byl k dispozici ve douv barvách - žluté jako tady na obrázku a hnědé. Pamatuji se, že moje máma chodila na nějaké kursy drhání od Svazu žen či od čeho. A měli jsme na zdi drhanou pannu možná 50 cm krát metr.

Je zajímavé, jak drhání v 90. letech zašlo na úbytě. Lidi nemají čas a na trhu je nepřeberně serepetiček pro zkrášlení bytů. Dneska je drhání v obecné řeči skoro neznámý pojem, těžce menšinová záležitost.

Když jsem hledal na Internetu něco o drhání, našel jsem pár stránek s popisem drhacích uzlů (namátkou tady,  tady a tady). Často spolu s ostatními obskurními ručními pracemi (batikování, patchwork apod.). Fotky toho, co letělo v 80. letech, ale vesměs žádné. Podle fotek se dneska nejspíš už nedrhá ze sisalu, ale z jiných materiálů.

Krkavci

U Plzně je vrch Krkavec. Když jsem byl malý, byl krkavec považován za velmi vzácného ptáka na pokraji vyhynutí.

Dnes jsme s rodinou na procházce viděli hejno krkavců. Kroužili nad lesem u Třemošné. Napočítal jsem jich 13. Jejich krákání se v zimním vzduchu krásně neslo.

Další příklad toho, jak se česká příroda uzdravuje.