Jako školní kluci jsme provozovali značně riskantní zábavu. Řikali jsme tomu Omdlívání. Spočívalo to v následujícím: Jeden z nás udělal dřep a desetkrát se rychle a zhluboka nadechl a vydechl. Druhý stál za ním a když se ten první postavil, druhý ho zezadu objal a zmáčkl mu hrudník a paže. To vedlo k přerušení toku krve do hlavy a vedlo to ke krátkým mdlobám. Když se to udělalo "správně", tak ten první kluk měl jen na vteřinu okno. Jednou jsme to ale přehnali a spolužák se zhroutil v bezvědomí k zemi.
Je jasné, že to byla hrozná klukovina a pitomost, vůbec jsme nechápali, co se mohlo stát. Jsem rád, že se nakonec nikomu nic vážného nestalo. Byl z toho docela vážný průser. Vzpomínám si, že to škola řešila vyhlášením ve školním rozhlase a pak to s námi probírali učitelé. Dali jsme si říct a móda omdlívání na naší škole rychle skončila.
Kéž by se v dnešní době na školách stejně snadno řešily problémy s drogami.
Žádné komentáře:
Okomentovat