Vloni se na Porajtu (Černý rybník) objevili bobři. Viděl jsem ohlodané stromy, některé poražené. Nejvíc mě dostal ohromný topol víc než půl metru v průměru: bobr ohlodal kůru tak, že to ten strom nejspíš nemůže přežít.
Je to podobný příběh jako s volavkami: bobr - za mého dětství zvíře ve volné přírodě téměř vyhynulé - se nyní čile množí a šíří se českými řekami. Oproti volavkám to má mnohem těžší, protože musí proti proudu řek a potoků pěšky.
Mám z bobrů radost. Nebyl bych věřil, že se živočišný druh dokáže takhle rychle postavit na nohy, když se zlepší podmínky pro jeho život. Jen víc bobrů! Je to důkaz, jak je tu zdravo.
Je to podobný příběh jako s volavkami: bobr - za mého dětství zvíře ve volné přírodě téměř vyhynulé - se nyní čile množí a šíří se českými řekami. Oproti volavkám to má mnohem těžší, protože musí proti proudu řek a potoků pěšky.
Mám z bobrů radost. Nebyl bych věřil, že se živočišný druh dokáže takhle rychle postavit na nohy, když se zlepší podmínky pro jeho život. Jen víc bobrů! Je to důkaz, jak je tu zdravo.
Žádné komentáře:
Okomentovat